|
|
Patronát posledních Rožmberků (na příkladu Prachatic)
KŮRKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zaměřuje na výkon patronátního práva v Prachaticích v období vlády posledních Rožmberků. Hlavním cílem práce bude přiblížit patronát posledních Rožmberků v letech 1551-1601, který v české historiografii nebyl doposud podrobněji zkoumán. Časové vymezení se v práci pokusím překročit a zaměřit se také na výkon patronátu v době, kdy byly Prachatice majetkem české komory. Vedlejším cílem práce bude popsání církevní správy a farní sítě v důležitých městech na dominiu posledních Rožmberků a následné porovnání se situací v Prachaticích. K objasnění dané problematiky poslouží nevydané prameny uložené ve Státním okresním archivu Prachatice (Archiv města Prachatice) a Státním oblastním archivu Třeboň, oddělení Český Krumlov (Velkostatek Prachatice-Volary). V závěru práce je přiložena edice Přiznání příjmů z roku 1558.
|
|
|
Berounsko a Hořovicko v mocenské koncepci Lucemburků
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá oblastí Berounska a Hořovicka ve středověku. Jádrem práce je vláda Lucemburků - Jana, Karla IV. a Václava IV. Pomocí pramenů zkoumá, jak se vyvíjela tamní správa, majetková držba. Rovněž se zabývá tím, do jaké míry byly statky v královském, církevním nebo šlechtickém držení. Popisuje rovněž vznik a vývoj jednotlivých měst a vesnic na Berounsku a Hořovicku. Zaměřuje se na lokální šlechtice a na jejich vztah ke královskému dvoru. Práce rovněž zohledňuje Norimberskou cestu, která touto oblastí procházela, a její vliv na držbu statků. Klíčová slova: Berounsko - Hořovicko - Lucemburkové - Norimberská cesta - lokální šlechta
|
|
|
André Lefevere a jeho manipulační škola
Šmrha, Jan ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Teoreticko-historiografická diplomová práce se zabývá teoretickým dílem translatologa André Lefevera. Základem práce je analýza Lefeverových děl v dobovém kontextu vývoje translatologie (zejména v souvislosti s rozvojem deskriptivní translatologie, se vznikem tzv. manipulační školy a s kulturním a sociologickým obratem v translatologii). Práce se zabývá Lefeverovými východisky, postupným vývojem jeho teoretického modelu a významu jeho díla pro vývoj disciplíny, zejména s ohledem na integraci sociokulturních aspektů do výzkumu překladu. Práce rovněž poskytuje přehled nejvýznamnějších kritických reakcí na Lefeverovu tvorbu a aplikací jeho modelu v praktickém výzkumu.
|
|
| |
|
|
Duchovní život na Žebrácku ve vrcholném středověku
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je sledování církevní správy v žebráckém regionu ve 14. a na počátku 15. století. Region Žebrácko ležel v podbrdském děkanátu, jehož strukturu autorka popisuje v první části práce. Na základě analýzy pramenů se autorka snaží vytvořit soupis farářů ve farních kostelech sv. Mikuláše v Praskolesích, sv. Jiljí v Hořovicích a sv. Vavřince v Žebráku. Popisuje mobilitu, vzdělanost a další činnost jednotlivých farářů. Snaží se také vysvětlit problematiku kaple sv. Prokopa v Praskolesích, ve které byly v roce 2005 nalezeny fresky ze 14. století. Práce se také zabývá otázkou patronátních práv jednotlivých kostelů. V této souvislosti autorka popisuje střídání majitelů ve vybraných oblastech, neboť často patronátní práva drželi. Poslední část práce se věnuje vizitačnímu protokolu pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379 - 1382. Práce popisuje jeho cestu podbrdským děkanátem a zaměřuje se na vizitaci ve sledovaných lokalitách. Podle vizitací se pak autorka snaží přiblížit každodenní život na faře. Klíčová slova: podbrdský děkanát, Žebrácko, farář, vizitační protokol, patronát, kostel
|
|
|
Schwarzenberský patronát v 18. století na příkladu fary v Němčicích
HOSPASKOVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce se zabývá patronátem rodu Schwarzenbergů v 18. století nad farou v Němčicích, jež patřila do netolického panství, a zároveň se snaží o obecnější charakteristiku schwarzenberské patronátní správy. Pro základní seznámení s předmětem studia je práce uvedena oddíly věnovanými patronátu obecně a dějinám Němčic a tamější fary. Pak již na příkladu němčické fary představuje základní oblasti uplatňování patronátních práv Schwarzenbergů nad farami na jejich panstvích. Studuje patronátní práva především z hlediska správního, všímá si i symbolické roviny patronovy autority a věnuje zvláštní pozornost analýze a interpretaci stěžejních typů písemností patronátní agendy a vzájemné komunikaci příslušných patronátních úřadů. Další kapitoly se tedy věnují založení němčické fary jako příkladu farní fundace a jejím příjmům, dále pojednávají o udělování presentací, o instalacích farářů, o účasti patronátních úředníků na kanonických visitacích a o vyřizování pozůstalostí světských duchovních. Přílohy doplňují text práce prostřednictvím edice zakládací listiny němčické fary, přehledu tamějších farářů a reprodukcí některých pramenů.
|
|
|
Vývoj fundační agendy pro kostely a farnosti na území města České Budějovice a okolí ve 14. a 15. století
CAKLOVÁ, Martina
Hlavním cílem této diplomové práce je přiblížit čtenáři způsob financování charity a zajištění církevních institucí na území města České Budějovice v období středověku. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První část práce tvoří popis vývoje církevní správy v Čechách od počátků křesťanství po středověk. Druhá kapitola představuje osobu faráře a popisuje fungování farnosti. Na tuto pasáž navazuje pojednání o patronátním právu. Teoretickou část práce uzavírá kapitola o všeobecném zajištění farností. Praktická část se věnuje vývoji fundační agendy v Českých Budějovicích a zároveň přibližuje strukturu venkovských farností a farní sítě v nejbližším okolí tohoto města. Součástí práce je seznam použitých pramenů a literatury a přílohy. V přílohách jsou zařazeny tabulky, které obsahují shrnující údaje z donačního rejstříku, hlavního použitého pramene. Dále obsahují tabulky týkající se obsazení jednotlivých farních beneficií faráři a fotografie zmiňovaných kostelů.
|
|
|
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
host ::
RSS.